Nedávno, asi jako téměř každý v této zemi, jsem uvízla v koloně. Nejdřív jsem byla naštvaná,že tam trčím,ale pak jsem se začala rozhlížet kolem sebe. Skoro všichni okolo něco někam vezli pro jiné lidi, spěchali na schůzku s jinými a pro jiné....a mě došlo, že nikdo v okolí tam není sám za sebe. A přiznám se, že mi najednou nebylo vůbec špatně. Najednou jsem byla klidná, spokojená a tak tiše šťastná.

Přesně tak to říká arcibiskup Tutu v Knize radosti: " Je potřeba si uvědomit, že v pravém slova smyslu jsme určováni hlubokou komplementaritou... Nemohl bych mluvit, kdybych se to nenaučil od jiných lidských bytostí. Mohu myslet jako lidská bytost jenom proto, že jsem se to naučil od jiných lidských bytostí. Naučil jsem se být lidskou bytostí od jiných lidských bytostí. Patříme do jemné sítě, která je ve skutečnosti velmi pevná a stabilní."

Dalajláma k tomu dodal: " Ve skutečnosti jsou lidské bytosti, jak řekl arcibiskup, sociálními zvířaty. Jedinec, bez ohledu na to, jak je mocný nebo chytrý, nemůže bez dalších lidských bytostí přežít. Takže nejlepší způsob, jak si splnit svá přání či jak dosáhnout svých cílů je pomáhat ostatním a vytvořit si více přátel. Přátele si získáme důvěrou. Jak rozvíjet důvěru? To je jednoduché. Ukážete zájem o jejich blaho. Pak se důvěra dostaví. Ale pokud v hloubi duše za maskou licoměrného úsměvu nebo za opulentní hostinou skrýváte pouze svůj vlastní prospěch, pak vám nikdo nikdy nebude důvěřovat. Pokud přmýšlíte o tom, jak lidi využít, jaké z nich mít výhody, pak nikdy nezískáte a nemůžete mít jejich důvěru. My lidé přátele potřebujeme. Ryzí přátele. Přátelé za peníze, za moc a postavení jsou umělí přátelé."

Jak tohle všechno souvisí s pocitem štěstí a sebestředností? Odpověď je v knize Howarda Cutlera: " Skutečnost je taková, že právě nešťastní lidé jsou ti, kdo mají největší sklony být přehnaně sebestřední, sociálně izolovaní, sklíčení a dokonce nepřátelští. Naproti tomu šťastní lidé jsou všeobecně společenštější, pružnější, kreativnější a snášejí každodenní stres mnohem lépe než lidé nešťastní. A co je nejdůležitější, umějí více milovat a odpouštět než lidé nešťastní."

" Smysluplný den, je den, kdy pomáhám a sloužím druhým. Pokud to není možné, alespoň nikomu neubližuji." Dalajlama